Velké Meziříčí začíná třídit bioodpady

 

O bioodpadech se v poslední době mluví stále častěji. Město Velké Meziříčí a Technické služby ve Velkém Meziříčí připravili projekt Nakládání s bioodpady, který nabídne občanům Velkého Meziříčí (ale i dalších obcí, které se připojí k projektu) možnost třídit bioodpady díky novým nádobám, jež budou v dohledné době rozmístěny ve Vašem okolí.

Téma bioodpady zahrnuje spoustu informací, proto jsme Vám připravil minisérií článků, kde Vám postupně předložíme základní informace o tomto tématu, samozřejmě s důrazem na konkrétní informace vztahující se k řešení připravovaného pro naše město, případně obce ve svozové oblasti Technických služeb Velké Meziříčí s.r.o..

 

Témata článků budou následující:

1.       Představení tématu BIOODPADY, jaký je smysl třídění bioodpadů, jaký má dopad na občany a město, jak funguje třídění bioodpadů v okolí, v České republice potažmo v okolních zemích

2.       Představení projektu realizovaného ve Velkém Meziříčí – co je součástí systému nakládání s bioodpady, informace o rozmístění a typu nádob a o intervalech vyvážení

3.       K jakému účelu bioodpad slouží, kam se bioodpad z Velkého Meziříčí sváží a co se stane s vytříděným bioodpadem. Zásady správného třídění bioodpadů.

 

Co jsou bioodpady?

 

Bioodpady jsou takové odpady, které podléhají biologickému rozkladu. Je to většina materiálů přírodního původu. V komunální sféře jsou nejčastějšími druhy bioodpadů odpady z údržby zeleně, tedy posekaná tráva, listí, větve a zbytky rostlin. Co se týče odpadů z domácnosti, patří sem zbytky zeleniny, např. nať mrkve, petržele, slupky od brambor, cibule a další zeleniny, zbytky ovoce, např. slupky z pomerančů, ohryzky, zbytky citrónů atd. Kromě toho je možné do bioodpadu ukládat také sedlinu z kávy, čajové sáčky, květiny, zeminu z květináčů, případně i skořápky z vajec.

Mezi bioodpad patří i živočišné zbytky, ty podléhají přísnějším pravidlům nakládání s nimi hlavně z hlediska hygienických předpisů. Pokud bude bioodpad zpracováván na bioplynové stanici vybavené hygienizační jednotkou, lze do něj ukládat i zbytky jídel živočišného původu, tedy zbytky masa, tuků, tekuté zbytky jídel. Z tohoto důvodu je důležité věnovat pozornost informacím o možnosti ukládání konkrétních bioodpadů, které jsou vždy uvedené na sběrné nádobě.

 

Proč třídit bioodpady?

 

Třídění bioodpadu má smysl zejména ve snižování objemu směsného odpadu ukládaného na skládky (tzn. ekonomickým dopadem této činnosti je vysoké snížení ceny placené obcí za skládkování). Bioodpad tvoří často až polovinu veškerého komunálního odpadu. Když se tento bioodpad dostane na skládky, nastávají v nich anaerobní procesy při nichž uniká do ovzduší metan a další škodlivé plyny. Pokud se tento bioodpad vytřídí, je možné z něj vyrobit energii a organické hnojivo. Je tedy obnovitelným přírodním zdrojem. V bioplynových stanicích se z bioodpadu získává bioplyn, který se dále v kogeneračních jednotkách přeměňuje na elektrickou energii a teplo. Zbytek biomasy (tzv. digestát) se může dále kompostovat nebo se přímo používá jako hnojivo. Kompostováním biomasy vzniká kvalitní organické hnojivo – kompost, který je cenným zdrojem živin a organických látek jak v zemědělství, tak i pro zahrádkáře a drobné pěstitele. 

 

Jak funguje systém třídění bioodpadů

 

Systém sběru bioodpadů začíná již v domácnostech, kam je vhodné si pořídit nádoby přizpůsobené ke třídění tohoto druhu odpadu. Při důsledném třídění bioodpadů v domácnosti se změní množství  a struktura směsného komunálního odpadu. Sběrné nádoby o objemu 770 l budou rozmístěny ve městě do sběrných hnízd a vhodných míst dostupných pro všechny občany. Interval svozu je plánován minimálně 1 x za 14 dní. Obsah nádob bude svozovým vozidlem přepravován ke zpracování do bioplynové stanice, případně do kompostárny.

Pro sběr větších objemů bioodpadu, např. ze zahrad, bude sloužit sběrný dvůr, případně velkoobjemové kontejnery pro tento účel určené.

 

Už někde třídění bioodpadu funguje?

 

Třídění bioodpadu funguje na čím dál více místech České republiky. Nejbližším fungujícím systémem je spádová oblast kompostárny v Náměšti nad Oslavou. Nejdále jsou v tomto směru v obci Březník, která má zaveden kombinovaný sběr biologicky rozložitelného odpadu již několik let. V obci jsou rozmístěny speciální nádoby na sběr bioodpadu o objemu 240 a 120 l, které jsou sváženy v intervalu 1x za 14 dní. Dále jsou na 4 místech v obci umístěny velkoobjemové kontejnery na bioodpad, které jsou sváženy na zavolání dle potřeby.

Další obcí, kde se již několik let dbá na oddělený sběr bioodpadů je Mohelno, nedaleko Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step u Dalešické přehrady. Obec zde nejdříve rozmístila nádoby a kompostéry na bioodpad pro občany a nyní buduje vlastní komunitní kompostárnu, kde bude ze sebraného bioodpadu kompost.

V okolí Třebíče jsou již také rozmísťovány do některých obcí nádoby na bioodpad, jejichž obsah je svážen do Petrůvek, kde funguje kompostárna na rekultivované části skládky komunálních odpadů.

Zkušenosti se sběrem a zpracování bioodpadu mají také ve Ždáru nad Sázavou, kde je již řadu let provozována kompostárna a nyní nově také bioplynová stanice na zpracování komunálního bioodpadu. Podobný projekt jaký je v současnosti řešen ve Velkém Meziříčí již necelý rok funguje v nedaleké Velké Bíteši.

Zkušenosti se sběrem a zpracováním bioodpadu mají také některé části Prahy, v Severních Čechách a Severní Moravě, kde má kompostování v centrálních zařízeních poměrně dlouhou tradici.

Ze zahraničních zemí je zejména v Rakousku sběr a zpracování bioodpadů naprosto přirozená záležitost. Je zde nastavena síť bioplynových stanic a kompostáren, které pokrývají téměř celé území země. Vyrobený kompost a digestát je zde používán především v zemědělství. 

 

 

Projekt „ Nakládání s bioodpady ve Velkém Meziříčí“ je spolufinancován z prostředků Evropské unie.logo_zp1