Předsedou Místního národního výboru se jednatřicetiletý strojní zámečník z kablovky stal 1. září 1951. Funkci předsedy vykonával až do roku 1960. Během jeho funkce se počátkem roku 1952 začal stavět železniční most na Františkově, koncem roku 1953 byl zahájen provoz dráhy okolo města. V roce 1957 byla zřízena druhá železniční zastávka nad Malou Stránkou.
Předseda Místního národního výboru v letech 1948–1951. Středoškolský profesor zeměpisu a tělocviku, básník, beletrista, publicista a komunistický funkcionář. Od roku 1933 byl profesorem velkomeziříčského gymnázia, v letech 1951–1953 vykonával funkci ředitele. Následně vyučoval na Světlé a na gymnáziu. Angažoval se ve spolku Květen 1945, který se zabýval průběhem a odkazem velkomeziříčské tragédie. V době jeho funkce byla v roce 1950 dokončena železniční trať z Oslavice, téhož roku byla zastřešena budova nového nádraží. 13. května 1950 byla slavnostně otevřena novostavba Domu zdraví Jindry Nováčka.
Předseda Městského národního výboru v letech 1946–1948. Pracoval jako obchodník.
V době jeho funkce byl postaven patrně první činžovní dům na Strmé ulici. V roce 1946 se začal stavět Dům zdraví.
Předseda Městského národního výboru v letech 1945–1946. Pracoval jako dělník. V městské radě zasedal v letech 1927–1938, v letech 1931–1938 vykonával funkci druhého náměstka starosty.
Starosta v letech 1941–1945. Po studiu obchodní akademie v Praze nastoupil v roce 1915 do koželužny svého otce Karla Jelínka. Po návratu z vojny se v roce 1918 ujal řízení podniku místo nemocného otce. Angažoval se v politice, byl členem národně demokratické strany. Do obecního zastupitelstva byl zvolen v roce 1938 a stal se 1. náměstkem starosty. Po smrti P. Františka Procházky vedl správu města, 3. listopadu 1941 byl zvolen starostou města. Po válce byl obviněn z kolaborace, obvinění však nebyla prokázána. V únoru 1948 po znárodnění továrny emigroval. V zahraničí se uplatnil jako odborník v Indii, Francii, Velké Británii a v Irsku.
Starosta v letech 1938–1940. Po absolvování třebíčského gymnázia vstoupil do semináře v Brně a v roce 1911 byl vysvěcen na kněze. Jako kaplan působil v Benešově u Boskovic a v Želetavě. V roce 1922 přesídlil do Velkého Meziříčí a stal se katechetou na měšťanské škole. Angažoval se v politickém životě, byl členem obecního zastupitelstva a později také zastupitelstva okresního. Od roku 1939 byl místním vedoucím Národního souručenství.
Starosta v letech 1931–1938. Byl pekařským mistrem. V době jeho působení ve funkci starosty byla postavena nová budova živnostenské školy na Poříčí (1934) a budova spořitelny na náměstí (1935).
Starosta v letech 1915–1931. Po absolvování Slovanského gymnázia v Brně studoval na právnické fakultě v Praze. Jako advokátní koncipient pracoval v Klatovech a v Kroměříži, v roce 1901 si otevřel advokátní kancelář ve Velkém Meziříčí. Člen řady spolků, v letech 1906–1940 starosta Sokola. Zasloužil se o založení týdeníku Velkomeziříčsko. V období jeho funkce byl postaven komplex budov škol Světlá (1923).
Starosta v letech 1905–1915. Majitel parního mlýna ve Vrchovecké ulici. V době jeho funkce se ve městě a jeho okolí v roce 1909 konaly císařské manévry. Ve Velkém Meziříčí proto byly provedeny rozsáhlé úpravy, opraveny byly i silnice v okrese.
Starosta v letech 1901–1905. Původně učitel hospodářské školy, později majitel továrny na kachlová kamna. Bratr básníka Svatopluka Čecha. Byl vydavatelem a redaktorem literárního měsíčníku Květy. Od roku 1889 byl starostou obnovené sokolské jednoty.