V Husově domě proběhlo ornitologicko-bylinkové dopoledne

PS3Ve třetím říjnovém nedělním dopoledni jsme přivítali Pavla Světlíka a Janu Ledečovou. Oba pracují v české pobočce mezinárodní křesťanské ekologické organizace A Rocha (správně se čte a roša), kterou nám Jana Ledečová - podrobněji představila. Sídlo mají v podhůří Orlických hor v obci Dobré, kam se sjíždějí děti i dospělí z celé republiky na denní, víkendové i týdenní pobyty. Hlavní činností je ochrana přírody, která vychází z prosté myšlenky, že všechno živé máme chránit. Bůh dává život a úkolem člověka je o vše živé pečovat.

Pavel Světlík, tělem i duší ornitolog, nám poté představil knihu svého kolegy prof. Petera Bertholda a jeho ženy Krmíme ptáky – ale správně (Kazda). Prof. Berthold je velkým zastáncem celoročního krmení ptáků. Pokud vám zablikala kontrolka, proč zrovna celoroční krmení, jste na tom podobně jako my - posluchači. Česká společnost ornitologická (jíž je P. Světlík také členem) totiž celoroční krmení moc netematizuje, resp. doporučuje krmit ptactvo jen sezónně. Pavel Světlík mluvil o tom, že dlouhodobé krmení je třeba vidět v kontextu proměny naší krajiny. Z ptačího pohledu krajina zchudla a ztratila mnohé z potravních zdrojů, které jsou nezbytné nejen pro život ptáků v místě, ale i při jejich migraci. Tam, kde kdysi byly přirozené ptačí trasy, dnes ptáci nemohou létat. Prof. Berthold si myslí, že reekologizace zemědělství je utopií, vidí ale tři konkrétní možnosti, jak zachovat v krajině původní druhy ptactva: vybudovat nové biokoridory, zahrady alespoň částečně připodobnit přírodě a celoročně krmit ptactvo.

Pavel Světlík a Jana Ledečová vysvětlili základní principy krmení, předvedli různé druhy krmítek i hnízdních budek. Pavel Světlík ještě připojil kapitolku z fytoterapie s výzvou, abychom konzumovali zelené rostliny jako je sedmikráska, mladé kostivalové listy, čekankové listy, smetánka, popenec, mladé stonky slunečnice, hluchavka bílá, kopřiva dvojdomá, řeřišnice, potočnice, pěťour, česnek medvědí, česnáček; ideálně nakrájené zamíchat do tvarohu a přidat trochu lněného za studena lisovaného oleje. Uzavřel to větou „pak si můžete dát klidně bůček".

Zážitkem byla následná procházka po zahradě okolo Husova domu se zpětnou vazbou, co nám kde chybí či přebývá. Některé konkrétní rady už praktikujeme (mozaikovité sečení, ochrana mraveniště, výsadba záhonů pro motýly, včely, vyvěšení krmítek a pítek, budování hmyzích hotelů, vyvěšení hnízdních budek), jiné na realizaci čekají (výsadba vyšších keřů nesoucích bobule, vybudování menší vodní plochy pro obojživelníky, další budky pro nejmenší ptáčky a velký hmyzí hotel, výsadba klasických lučních květin nejen do záhonu, ale přímo do zatravněné plochy).

Kdo měl další dotazy a podněty, mohl to probrat při společném obědě. Městu děkujeme za možnost načerpat zajímavé informace podporující život prostřednictvím grantu Zdravé město VM.

Markéta Slámová

Nahoru