7. 5. 2012 Uctění památky padlých
Nejen Velkomeziříčští vzpomněli v těchto květnových dnech na oběti druhé světové války, ale zejména oni navíc uctili i památku obyvatel popravených německými vojáky při velkomeziříčské tragédii. Pietní vzpomínka letos proběhla 7. května 2012 na hřbitově na Karlově ve Velkém Meziříčí u památníku padlých. Jako každoročně ji zaštítilo město spolu s Českým svazem bojovníků za svobodu.
Věnce k pomníku položili představitelé města, Kraje Vysočina i Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, armády, politických stran stejně jako zástupci zdejších škol či skauti. „...A v lese spával se samopalem pod hlavou, partyzán přikrytý šíleným měsícem. Před mnoha lety ho zavraždili v Meziříčí Němci surovou ranou do týla..." navodila atmosféru konce války v našem městě gymnazistka Hana Pařízková verši Jana Skácela z básně Úroda kolem Tasova.
„Kdysi jsme slavili vítězství nad nacismem a fašismem a připomínali si jejich oběti, dnes už se ve společenském prostoru setkáváme spíše s neutrálním pojmenováním – oslavy konce války. Mizí připomínka toho, kdo byl vlastně agresorem a kdo obětí," připomněl přítomným starosta města Radovan Necid a zdůraznil, že jedinou obranou před opakováním války je zachování vzpomínek. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miroslava Němcová na jeho myšlenku navázala právě tím konkrétním pojmenováním: „Květen je připomínán jako vítězství spojených sil nad fašistickým Německem, které rozpoutalo druhou světovou válku s cílem zničit naši civilizaci. Z části světa chtělo vytvořit své otroky, do této části patřily slovanské země a tedy také tehdejší Československo, část světa chtěli úplně vymazat z mapy i některé národy, jako například Židy." V souvislosti s tím zdůraznila, že během války postižené národy přišly o to nejcennější, o svoje elity, o mladé lidi, civilisty, kteří se postavili zlu v podobě nacistických okupantů a zaplatili cenu nejvyšší – vlastní život. A tuto daň si válka vybírala i v posledních dnech, kdy svoboda byla nadosah, jako třeba i ve Velkém Meziříčí ale i v Praze, Krupce a jinde.
Foto a text: Martina Strnadová/týdeník Velkomeziříčsko