Tipy na výlety do okolí

Balvany_-_KopieBalinské údolí (1km)

Přírodní park Balinské údolí byl zřízen v roce 1984 jako tzv. oblast klidu. Později však byla převedena do kategorie přírodního parku. Balinské údolí se nachází při západním okraji města Velké Meziříčí a jeho hranice sahají k obcím Oslavice, Baliny a Uhřínov. Údolí meandrující říčky Balinky je cenné hlavně z krajinářského hlediska. Údolí se nachází na okraji třebíčského syenitového masívu. Hlavními horninami jsou syenity a granity, pro něž je charakteristický rozpad na pravoúhlé bloky, které se postupným zvětráváním zaoblují. Žokovité balvany pak můžeme nejlépe pozorovat v samotném korytě řeky. Údolní niva je tvořena aluviálními náplavami hlíny a štěrkopísku. Můžeme zde nalézt kociánka dvoudomého, na Vysočině vzácnou ostřici tlapkatou, jalovec obecn, bíle kvetoucí orchideji vemeník dvoulistý. V těsné blízkosti Balinky žije ledňáček říční, skorec vodní a vydra říční. Přes Balinské údolí vede cyklotrasa, která je značena informačními cedulemi.

Bez_nzvuDědkovská hora (13,2 km)

Ve výšce 694 m můžeme nalézt Dědkovskou horu.  Je to třetí nejvyšší bod z pohoří Arnolecké hory. Jedná se o mírně zvlněnou terénní vyvýšeninu sahající od města Polná u Jihlavy až po obec Netín. Z jižní strany se prudce zvedají nad okolní terén o cca 150 až 200 metrů, na sever pak klesají mírněji. Na vrcholu hory je umístěna schránka s pamětním razítkem a knihou návštěvníků. V zimních měsících je zde v provozu lyžařský vlek.

ImageCAL231CAHrobka rodu Lobkowiczů v Netíně (10,3 km)

Založena v letech 1869 – 1871 na přání kněžny Leopoldiny z Lobkowicz, majitelky hradu a zámku ve Velkém Meziříčí. Stavba je provedena jako dvoupodlažní dispozice z cihlového režného zdiva s přistavenými devíti opěráky s odstupy, které jsou kryty kamennými stříškami. Nad vchodem je umístěn velký plastický erbovní znak Lobkowiczů se spřízněnými rody. V kryptě jsou pochováni členové rodů Lobkowiczů, Harrachů, Podstatzských-Lichtensteinů.

Cestu k hrobce lemuje alej vzrostlých lip a 14 kamenných kapliček křížové cesty. Na každém ze čtrnácti zastavení je lidově pojata malba Kristovy cesty na Golgotu.

2009-05-10_Mostisk_pehrada_5Přehrada Mostiště (5,5 km)

Vodárenská nádrž Mostiště se nachází v severní moravské části Českomoravské vrchoviny v údolí řeky Oslavy v nadmořské výšce 448 m n. m. Plocha povodí vodárenské nádrže je 222,80 k . V severní části povodí vodárenské nádrže se nachází část chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. V západní části povodí v prostoru od Nového Veselí po Pavlov se nachází přírodní park Bohdalovsko. Na území tohoto přírodního parku byla vyhlášena severovýchodně od obce Chroustov přírodní rezervace Baba – V Bukách. Stavba započala v roce 1957 z důvodů častých povodní, které způsobovaly velké školy níže položeným obcím v povodí. Dokončena byla za 4 roky. Nádrž byla napuštěna v roce 1961. V témže roce byla k přehradě vybudována úpravna vody, která slouží dodnes.

rasuven1Přírodní památka Rasuveň (12 km)

Přírodní památku Rasuveň nalezneme 2,5 km severozápadně od obce Bory. Památka Rasuveň chrání zbytek pralesovitého lesa s původní skladbou dřevin. Jedná se o smíšený prales jedlo-bukového typu na skalnatém svahu. Je zde k vidění zejména bukový porost s příměsí dalších dřevin ve stáří více jak 150 let. Tato památka zobrazuje atmosféru posledního nefalšovaného pralesa Velkomeziříčska. V terénu místy vystupují na povrch jednotlivé skalky, které přecházejí v kamenné moře. Najdete zde také kapraď samec, česnáček lékařský, svízel vonný, hrachor jarní, lýkovec jedovatý a další. Pokud se zaposloucháte do ticha, uslyšíte zde holuba doupňáka, sýce rousného, žlunu šedou a jiné.

mravenit_jsou_tak_u_spojovac_cesty_-_KopiePřírodní památka Šebeň (14,5 km)

Roku 1996 pro velkou četnost mravenců v lesích u obce Dobrá Voda byly provedeny první průzkumné práce ZO ČSOP Bory. Z odebraných vzorků mravenců bylo zjištěno, že jsou všichni jednoho druhu Formica polyctena. Od roku 1997 byly zahájeny přípravné práce k vyhlášení lokality za chráněné území.  To se povedlo na jaře r. 2002, kdy byla Šebeň vyhlášena Přírodní památkou. Na území PP Šebeň a v přilehlých porostech se nachází přes 1200 hnízd lesního mravence, ve kterých žije kolem 3 300 dílčích rojů. Naučná stezka je dlouhá 3 km a je na ní 10 informačních panelů.

PP_TREBICSKO_5_DAN_BALOGHPřírodní park Třebíčsko (10 km)

Přírodní park je charakteristický svým geologickým podložím s hlubinnými vyvřelinami durbachity. Proto se v okolí nachází řada bludných balvanů a skalek. Nalezneme zde také spoustu lesíků, remízků, pramenů, říček a víc než patnáct rybníků. Mikroregion Horácko, se kterým se park překrývá, je považován za jeden z nejekologičtějších v republice. Žije zde Bobr Evropský a v okolí říček a u rybníka Velký bor můžete obdivovat jeho důmyslné hráze a na ohryzaných stromech také jeho důmyslný chrup. Z ohrožených druhů rostlin se zde nalézá koniklec velkokvětý nebo smil písečný. Pozoruhodná je i fauna ploštic, sarančat a kobylek, žije zde i pískomilný potemník písečný, motýli okáč kostřavový a vřetenuška ligrusová nebo užovka hladká.

P71800_originalRozhledna Rubačka (7,9 km)

Postavená na jaře 2009 nad vodojemem na kopci Rubačka mezi vesnicemi Nový Telečkov a Oslavička. Nachází se jihozápadně od Velkého Meziříčí. Rozhledna se tyčí v nadmořské výšce 580 m. Po vyjití 42 schodů do výšky 7 metrů dosáhnete vrcholu, kde se otevře severovýchodně výhled na Velké Meziříčí. Rozhledna je celoročně přístupná.

Nesmer_Skaly-u_strediska2Údolí Nesměř (3,5 km)

Malebné a okouzlující prostředí nalezneme, vydáme-li se jihovýchodním směrem kolem řeky Oslavy po žluté turistické značce (Březinova stezka). Romantická krajina působí blahodárně na každou lidskou duši. Koryto řeky Oslavy je zde poseto mohutnými balvany. Najdeme zde mnohá zákoutí a scenerie s naprostým tichem. Během cesty uvidíme též lidská obydlí, tzv. první hájenku, rekreační tábor u bývalé Eliášovy hájenky (dříve panského mlýna), odkud můžeme odbočit na zříceninu hrádku Templštejn. Odtud se vrátíme zpět na cestu, kterou jsme opustili, a uvidíme kulturní památku Řihákův mlýn a pilu.

P1340122Vysoký most (3 km)

Kamenný jedno-obloukový most postavený v roce 1593 stavitelem Antonínem Vlachem přes hluboké údolí Radslavického potoka asi 3 km na jihovýchodní straně města a byl součástí tzv. císařské silnice za vlády Marie Terezie kolem poloviny 18. století. V minulosti byl považován za nejvyšší most u nás, proto dostal časem název Vysoký most. Most sloužil k svému účelu až do třicátých let 20. století. Pro svoji starobylost a stavitelské umění té doby byl zařazen do seznamu kulturních památek.

zamek_Strneck_ZhoZámek Stránecká Zhoř (7,3 km)

Původní tvrz se připomíná už na konci 14. století. Ve druhé polovině 15. století byla přebudována v pozdně gotickém slohu. Roku 1557 ji nechal Jan st. Stránecký přestavět v reprezentativní renesanční zámek kastelového typu. Od té doby se zámek téměř nezměnil. Jde o patrovou čtvercovou čtyřkřídlou budovu, uprostřed s nádvořím, z jejíchž nároží vystupují čtyři válcové věže. Zámek je jednou z mál staveb v naší republice, která je inspirována typem italského kastelu. Tento pevnostní charakter sídla je mnohem běžnější na Slovensku, v rámci Vysočiny, dokonce celé České republiky je tedy zámek určitou raritou. Návštěvu zámku je možno domluvit předem po telefonické dohodě s  panem Thomasem Töpferem č. tel. +420 773 048 900.

img_54881Zřícenina hradu Templštejn (8,5 km)

Hrad stojící na skále nad údolím řeky Oslavy vznikl pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století. Stavba ve svahu kopce byla od okolní výšiny oddělena širokým příkopem. Jednalo se zřejmě o strážní a kontrolní hrádek nad významnější komunikací, kterou mohlo být údolí Oslavy. Do dnešní doby se z hradního areálu zachovaly jen asi 2 metry vysoké zbytky zdí po hranolovité věži. Hrad byl opuštěn patrně v polovině 15. století. Zříceninu je dnes možné najít v lese na kopci asi 500 m nad bývalým Eliášovým mlýnem na řece Oslavě.

Bez_nzvuZřícenina hradu v Mostištích (2 km)

Páni z Lomnice se řadili ke starobylému moravskému rodu, který měl rodovou větev i v Mostištích. A právě tito páni z Mostišt si nechali postavit ve stejnojmenné obci svůj hrad, ke kterému přináležela nedaleko stojící kaple sv. Prokopa, dnes kostel sv. Marka. Od první poloviny 15. století jsou ve spojitosti se zdejším sídlem spojováni páni z Lipé. Okolnosti zániku hradu nejsou zcela jasné, zřejmě byl vypleněn v období husitských válek. Mostištské zboží se pak stalo součástí meziříčského panství. V dnešní době se zde už nachází nepatrné zbytky základů zdiva.

Ostatní kulturní a přírodní dědictví Velkomeziříčska naleznete zde.