MILÁ EVIČKO, MILÝ LUĎKU

Eva a Luděk se do sebe zamilovali u pingpongového stolu. A od té doby se neodloučili, ačkoli mnohdy nemohli být spolu na jednom místě. Anatomie jednoho vztahu v průběhu let skrze dialog v dopisech. V dobrém i ve zlém. Proměny jednoho vztahu v čase, jeho neuchopitelnost, nemožnost ho jednoduše pojmenovat nebo definovat. Autorská inscenace filmové scenáristky, režisérky a místní rodačky Beaty Parkanové (CHVILKY, SLOVO, SVĚTÝLKA), která vzniká přímo pro Činoherní klub, vychází z dochované korespondence jejích prarodičů a z deníků dědečka, které si na sklonku života vedl v psychiatrické léčebně.