Chudáčci

Nenapíšem nič prekvapivé, čo by si človek neprečítal už v iných komentároch a tak len zopakujem, že "Poor Things" je dosť podivná záležitosť, akurát, že keby chcem podotknúť, ako pre svoj svojský spôsob spracovania, nesadne každému, tak by som bol vzhľadom na tunajšie hodnotenie, za celkom solídneho dementa. Ja osobne neviem, čo kto na tomto vidí, no za mňa nie - "ďakujem".  (30.04.2024)

Yorgos Lanthimos je svůj a bylo by asi zajímavé vidět, co se mu děje v hlavě. Chudáčci můžou působit jako jeho nejpřístupnější film, ale stále je to čistokrevný art a ne mainstream. Hlavním bodem je zde téma sexuality, které je prezentováno do příběhu někde na rozmezí Střihorukého Edwarda a Frankensteina. Film je odvážný a milovníci Emmy Stone (která zde popravdě není moc atraktivní) si přijdou na své a užijí si hromady sexu i nahoty. Pořád jsou ale Chudáčci od tvůrce Humra a to je důležité si uvědomit, protože vydržet toto audiovizuálně náročné, nepřístupné a dvě a půl hodiny dlouhé dílo, není jednoduché ale zároveň si divák odnese neobvyklý a neopakovatelný zážitek. (11.04.2024)

Reálně i filmově odporná Ema Kamenná s fungl novým mozkem a mentálním věkem předškolačky freudovsky objevuje svou kundu, přičemž na všechny strany ventiluje černobíle bezelstné dětské zmrdsví, sobectví a sociální nevyspělost ve fantaskním Dalího světě, snímaném vypouklou čočkou. A já musím konstatovat, že se jedná snad o historicky první snímek Jirky Latimérie, podivného to řeckého ufona, po kterém nemáte znuděni xmrti až tak kompulzivní chuť rozšlapat hlavu nějakému uhrovitému rozumbradáčskému pozérskému panici s mastnými vlasy a Kierkegaardem v podpaždí. Možná je to tím, že Jirka tentokrát vypustil své scénáristické ambice, možná proto, že trochu méně fetoval jsoucno, a možná je to Mejbylyn. Nicméně uhrančivé obrazy jsou tentokrát doplněny i vcelku zábavným, místy až dekadentně mrdavým příběhem s kupodivu hlavopatoidními dialogy a poměrně satirickým pseudofilozofováním, z nichž by se sice panna Shellyová asi dvakrát funivě nevyprstila, avšak já tasím vcelku plnotučnou trojku, i když mi z té bestiálně ohavné šišlavé ropuchy Emy zase dvě hodiny zděšeně zalézaly koule do břicha. (29.02.2024)

Lanthimos si jede svoje, a když na to začíná slyšet i Akademie, tak už nic měnit nebude. Krátkodobě to je sranda, ale přes dvě hodiny bizáru můžou být na někoho už moc. Stone full frontal potěší, ale bacha na to, aby to zanedlouho nebyl jediný požadavek na Oscara. Zase tak úžasný výkon to nebyl ani pro jejího skalního fanouška. (09.04.2024)

„Na cizích mukách se pásl, na lupení se třásl.“ Všechno, co chtěl Garlandův školáček Men vědět o emancipaci, ale bál se profesora Lanthimose zeptat. Aneb O kuřatech a (ne)lidech burtonovskýma očima mého oblíbeného řeckého ptakopyska. Poor Things je divoký rej filmařské imaginace, kdy úplně každé políčko filmu vypravuje nějaký fantaskní mikropříběh. Skvělý casting. Willem Dafoe byl se svou držkou za fešáka odjakživa, takže maskérce stačilo jen trochu makeupu, aby vznikla netvorova tvář, zbrázděná morbidními životními zkušenostmi. Celej já. Úžasná je i Emma Stone, nelidskou operací vycukaná až k hrůzné mimice a pohybům mongoloidního batolete. Prý: „reálně i filmově odporná, bestiálně ohavná šišlavá ropucha.“ Tím líp, aspoň mi za ní verbal nepoleze. MONSTR OKÉNKO: [][] Plné až zrůdně upřímných otázek, které oddělí zrno od šosáckých plev. Ꙭ Kterou rukou honíte? Ꙭ Kurvíte se radši zadarmo nebo za mzdu? Ꙭ Jste šťastní? Máte děti? Ꙭ Jsou (zrůdné) po vás? A učíte je to nejdůležitější, PTÁT SE? [][] V závěru potěšila tzv. Baxterova karma, kdy gen. Blessington se místo popásání na cizích mukách pásl doslova. Pět husopsů z boudy vypouštím. (22.03.2024)