Manželé Stodolovi

Moje hypotéza je, že režisér a scenárista Manželů Stodolových dostal tvrdé kopačky a rozhodl se uměleckou formou vysvětlit své ex, že za všechno může ona. Až absurdní jednostrannost toho filmu a modelace campové evil queen Dany hraničí se směšností. Jsem dost v šoku z toho, jak pozitivně je ten film přijímaný mezi některými kolegy, naprosto mě to nenapadlo po novinářské projekci. Je fajn, že se podaří udržet atmosféru filmu na konzistentní rovině, ale celkově mi to přijde povrchní, jednorázové a hlavně teda fakt neuvěřitelně zaujaté směrem k vykreslení Dany jako absolutního a nemotivovaného zla. Kéž by to film uměl aspoň prodat. 50 % (17.02.2024)

Áááále, tohle měl bejt viditelně seriál. A taky je tu vidět, že je to režisérova prvotina, takové začátečnické chyby. Tvůrci to ženou strašně moc dopředu, v podstatě je to jen souhr vražd, bez nějakého většího příběhu na pozadí. Stodolovi jako takové tu vlastně ani moc nepoznáme, potažmo se musíme smířit s tím, že je tu jasně stanoveno že Stodola je takovej vesnickej jouda, a Stodolová šílená manipulátorka, a to je vše, víc se o nich člověk nedozví, ani vlastně z jejich příběhu. A vlastně ani motivace k vraždám či jejich dalšímu zvrácenému chování. Opět je to vcelku slušně zahrané, ale nedokáže to prostě nějak vtáhnout či dostatečně šokovat. Když si přečtete článek o vraždách na Wikipedii, výjde vás to stejně, a ušetříte dost času. (17.03.2024)

Rezonující příběh podložený skutečnými událostmi, z něhož ale nepodařilo vykřesat vtahující filmový zážitek. Snímek Manželé Stodolovi režiséra Petra Hátle jitří vášně již od svého oznámení, jelikož jeho vražedné pozadí je dosud bolestnou kapitolou tehdy nově vzniklé České republiky. Vyjma toho zde rovněž zaujmou i precizní herecké výkony (Lucie Žáčková!), z nichž Vás doslova nepříjemně mrazí v zátylku. Je tedy vážně velká škoda, že tvůrci i se všemi těmito atributy stvořili zoufale utahanou a podivně jednostrannou podívanou, jejíž vykořeněný scénář pouze smutně šustí papírem. Je mi vážně velkou záhadou, jak toto černobílé ztvárnění vraždící dvojice mohlo proboha projít schvalovacím kolečkem. Ve finále tedy dostaneme ambiciózní atmosférickou filmovou jednohubku, jejíž potenciál ale dalece přesahuje schopnosti a možnosti tvůrců. Škoda. (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) (06.03.2024)

Hraný debut Petra Hátleho mohl klidně skončit jako laciná snaha svézt se na úspěchu více než kdy jindy populárních true crime příběhů, výsledek ovšem dodává mnohem více. Nejen tragické psychologické drama, které snadno evokuje příběh Macbetha a Lady Macbeth, ale také výpověď o naivitě, důvěře a definici svobody. Jde o nepříjemný zážitek, kdy to celé podtrhuje fantasticky věrohodný výkon ústřední dvojice. Celý film ovšem nutně nestojí pouze na Janu Hájkovi a Lucii Žáčkové. Kombinace reálných základů a adekvátní fabulace přináší silný zážitek, ze kterého bude funkčně mrazit ještě nějakou dobu. A stejně tak si bude podmanivě manipulativní a chvílemi vyloženě chladnokrevný výkon Lucie Žáčkové říkat o to, aby vznikl prequel o Daně Bábikové. I když je poté teprve začátek roku 2024, ústřední dvojice si musí příští rok nutně dojít pro České lvy! (15.02.2024)

Prudce toxická romance vesnické Lady Macbeth a submisivního chlápka od vedle, který typově odkazuje k sociálnímu realismu, jaký mi tu chybí. Obě postavy, o něž se film opírá, mají navzdory atributu zrůdnosti až překvapivě mnoho vrstev a pokud by člověk zaujal cynický odstup, tak je to vlastně především příběh jednoho turbulentního manželství dominantní ženy a chlapa, který ji oddaně miluje, ale nezvládá. Ano, ocitáme se eticky na tenké hraně romantizace nepřijatelných postav, ale v téhle empatii není nic cheap, protože se odvíjí od dobré charakterové studie a precizně zvládnuté režie. Navíc dramaturgický switch do procedurálního popisu vražd v poslední třetině výtečně zafunguje jako kontrast k "romantické linii". Výkon Lucie Žáčkové je jeden z nejlepších, jaké tu byly po revoluci k vidění a fungující chemie se zvláštně měkkým Janem Hájkem je alfou omegou celého filmu. Stodolovi jsou česká odpověď na Dahmera, pro mě nejsuverénnější tuzemský film za dlouho. (27.02.2024)