Duna: Část druhá

Čekám na každý nový film Denise s velkým očekáváním. Dunu jako knihu zbožnuji, četl jsem i ostatní od Franka. Druhý film je rozhodně velkolepý a nadherna nasnímaný. Po prvním imaxovém shlédnutí nejsem zcela přesvědčen o plném hodnocení, řeknu proč. Je tu pár změny, poměrně dost se tlačí na ženské osazenstvo a ke konci se zvláštně zrychlí... a hlavně je to vlastně dost odtažitý film. Ještě si zopakuji kino a uvidím,kam se moje pocity posunou. I první díl nebyl za plno napoprvé. Přes vše ostatní, tohle je zasloužená adaptace pro slavnou knihu. A je přenesena s velkým citem. (28.02.2024)

„KDO MÁ MOC NAD KOŘENÍM, MÁ MOC NAD VŠÍM…“ Možná budu trochu přehánět (ale kdy jindy, když né teď?). Dovedu si představit, že diváci měli stejný pocity v roce 1959, když do kin přišel Ben Hur. Nebo když v roce 1996 nechal vizionář Cameron vyplout Titanic a o 13 let později poslal do kin Avatara? Rovnou ve 3D!… A teď – Duna! Další vyjímečná audiovizuální událost, kterou si budeme navždy pamatovat. Písek je tady stejně atraktivní jako podmořskej svět, Zimmer zní bohovsky a majestátně, Chalamet naplňuje proroctví a Villeneuve se zapisuje do filmový historie. Tohle nestačí vidět, tohle musíte prožít!    . /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Fiktivní jazyk „Chakobsa“ vytvořil (stejně jako ve „Hře o trůny“) conlanger David Peterson. 2.) Austin Butler získal roli Feyd-Rautha bez konkurzu. Stačilo jedno kafe s režisérem. 3.) Za světovou premiéru filmu označila stanice CBS promítání v ústavu paliativní péče v Saguenay v Kanadě. Jeden umírající muž měl přání film vidět a Josée Gagnon, spoluzakladatel společnosti, jejímž cílem je doprovázet lidi na konci života, předal toto přání Villeneuveovi a Lapointovi prostřednictvím virální výzvy na Facebooku. 4.) Thx za titule „…..“. ///                         PŘÍBĚH  *****  HUMOR  *  AKCE  ****  NAPĚTÍ  ** (07.03.2024)

Denis Villeneuve dodal druhou půlku adaptace komplexní předlohy, ve které si zároveň ponechává otevřená vrátka pro adaptaci Spasitele Duny. Villeneuve ctí Herbertovu předlohu a především jeho vizi, servíruje příběh tragického antihrdiny, která má blíže nežli k Luku Skywalkerovi spíše k Michaelu Corleonovi, na cestě pomsty poté jasně poukazuje na nebezpečí, které může přinášet osoba se statusem mesiáše a nevyzpytatelnost náboženství. I druhá Duna Denise Villeneuvea je audiovizuálním skvostem, Denis Villeneuve skrze ní utvrzuje status vizionáře. Villeneuve už je za půlkou a do pár let by skutečně mohl dodat závěr jedné z nejlepších filmových trilogií všech dob. Málokdy se přeci jen po výstupu z kina v hlavě splývají slova jako dokonalost a jeho synonyma. Už na samém startu roku Villeneuve nadělil kandidáta na filmovou událost roku.... (27.02.2024)

Nezlobte se na mě, ale srovnávat druhou "Dunu" s "Pánem prstenů" či původní "Star Wars" trilogií je neskutečná prasárna. Kvalitativně je to lepší než předchozí díl, to vám neberu. (Postavy mají konečně prostor říkat něco jiného než svá jména a dělat něco jiného než chodit.) Vypadá to hezky, to vám taky neberu. (Minimálně v úvodu je kamera fakt luxusní, písek má své kouzlo a kontrast malého člověka vs. těžebních strojů, písečných červů nebo kolosea je uvěřitelný.) Ale když jdete do muzea, kde vás zaujme nějaký naleštěný kousek, budete si ho okamžitě shánět domů? Ne. A "Duna" trpí úplně stejným neduhem, tj. vyndejte ji z vitríny (z kina) a budete mít jen zaprášené cosi, co po čase zakopnete pod postel. Nemluvě o tom, že ta emoční sterilita obou částí je opravdu tristní... Kdyby to mělo nějaké normální procentuální hodnocení, tak bych ty čtyři hvězdy možná i dala, ale takhle fakt ne. (05.03.2024)

Ano, Villneuve nám zaduněl tak mohutně, až se žebříčky návštěvnosti třesou (tak plná kina jsem roky neviděl). Dokonalý audiovizuální epos se sice v něčem odklání od předlohy, ale ze scénáristických důvodů to vše dává smysl (Chani a její charakterový vývoj, nebo stále velká absence kosmické gildy v příběhu). Nic z toho není samoúčelné nebo násilné. Film vás dokonale pohltí mystická atmosféra probublává celou dobu,  zatímco příběh košatí. S otevřenou pusou civíte na detaily, epičnost, výpravu snímku. Honza Cimra vše podbarvuje působivým OST. Mohl bych si stěžovat jako minule, že carryall nemá vypadat jako balón, ale více mě nenapadá. Snad jen, zda bude někdy režisérská verze. Dávno před stávkou Hollywoodu jsem říkal, že by se měl uvádět první díl zároveň s druhým, hlavouni by vydělali ještě více. Nicméně jsem nadšen, Walken v roli císaře není, to, co jsem si představoval, ale nahrazují to jiné postavy, Léa Seydoux, a hlavně Florence Pugh jako princezna Irulán. Tohle si zaslouží vidět v kině znova, stejně jako jednička. (18.03.2024)